Pilates je dlouhá cesta

01. 02. 2010

Redaktorka Jana Vaňátková si během setkání s Gábinou Davídkovou povídala nejen o ní, ale především o Pilates, o cvičení a o předávání zkušeností.

Gábina Davídková patří mezi špičkové, mezinárodně uznávané instruktory Pilates metody, která zlepšuje funkci svalové kontroly, flexibilitu těla, sílu a dýchání.

Kdy jste se poprvé setkala s pilates?

Vystudovala jsem fyzioterapii a následně pracovala na oddělení, kde jsem měla na starosti pacienty po totální endoprotéze. Tehdy (asi před deseti lety) se mi dostala do ruky knížka Pilates. Dívala jsem se na ni dost skepticky – byly tam fotky cviků, které se mi zdály zatěžující pro bederní páteř. Připadalo mi, že takové cviky lidé po endoprotéze nemohou cvičit. Shodou okolností jsem dostala pozvánku na ukázku kurzu pilates. Tam jsem si uvědomila filosofii tohoto pohybu a pilates se mi zalíbilo.

Pak ale přišla, jak vy říkáte, „druhá vlna pilates“...

Asi rok po té jsem absolvovala školení se špičkovým trenérem ze Spojených států. Když jsem tam však předvedla, co umím, trenér se mě zeptal: A Gábino, vy děláte co? Odpověděla jsem mu, že přece pilates. A on mi řekl: Buď se seberte a běžte pryč, nebo se naučte, co to pilates OPRAVDU je. Tak jsem zůstala a začala se učit nad tělem přemýšlet jinak, víc do hloubky. Uvědomovala jsem si, jaká je součinnost mezi cvičením pilates a dýcháním, stabilizací hlubokých svalů kolem páteře.

Dnes sama školíte lektory, jezdíte na mezinárodní semináře a spolupracujete s nejlepšími instruktory po celém světě. O pilates už nejspíš víte úplně všechno.

Ba ne, i teď, po deseti letech, se pořád učím. Mám možnost setkávat se ve světě s lidmi, kteří cvičí pilates více než 20-30 let a mají neuvěřitelné zkušenosti. Učím studenty a také díky jejich novému pohledu se zase dostávám dál. Pilates je dlouhá cesta.

Mnoho lidí se domnívá, že pilates je pomalé cvičení na podložce...

Až donedávna u nás převládalo povědomí, že pilates je cvičení na podložce, maximálně s pomůckami nebo s míčkem. Přitom pilates vzniklo jako cvičení na strojích. Jeho zakladatelem byl Němec Joseph Hubertus Pilates, pán, který byl sám nemocný, měl astma, křivici a všechny možné neduhy, ale chtěl vrcholově sportovat. Začal s jógou, přidal k ní box, potom řeckořímský zápas. Zároveň chtěl pomáhat lidem dostat se do kondice. Uvědomoval si však, že by ho manipulace s nimi stála spoustu sil, proto přestavěl běžnou nemocniční postel na cvičební stroj. Vybavil ji kladkami, přidal pružiny, které vyndal z matrací, a začal s lidmi pohybovat pomocí zátěží, úvazků atd. Této metodě dal název Kontrologie. Tím dokonale vystihl, co pilates je. Je to vědomé a precizní posilování hlubokých svalů kolem páteře – zádových svalů, pánevního dna a svalů břišních. Základ cvičení se odehrával na strojích, až posléze cvičení přenesl na podložku.

Dá se cvičit i doma?

Určitě, ale je dobré nechat si předtím všechno vysvětlit a ukázat v kvalitním studiu. Naučíte se tu, jak zapojovat břišní a zádové svaly a pánevní dno, a jak správně dýchat. Jinak si chyby zafixujete a jejich odnaučování vám zabere mnohem víc námahy, než kdybyste začali pořádně.

Je cvičení vhodné i pro starší lidi?

Velmi mě překvapilo, kolik seniorů v zahraničí cvičí pilates. Byla bych moc ráda, kdyby si i u nás lidé více uvědomovali, jak je nutné starat se o svoji kondici i ve vyšším věku. V postoji člověka poznáte stres, únavu, nemoc. Většina lidí se začne ohýbat a zvedat ramena, uzavírá se do sebe, protože má svoji vnitřní energii poškozenou nebo nepřístupnou. Když takového člověka z předklonu a kulatých zad dostáváte do otevřeného postavení a vidíte, jak si zase začíná věřit a uvědomuje si, že vzpřímená postava prodává jeho osobnost, tak to je ten moment, který dělá z pilates něco výjimečného, a mně dodává energii do další práce.

Komu byste doporučila individuální a komu skupinové cvičení?

Pakliže přijde do hodiny, kde je 20 lidí, žena po padesátce trpící osteoporózou, říkám jí, to není hodina vhodná pro vás. Protože velká část cvičení se odehrává v ohnutí a při veřejné hodině pro více lidí není v silách instruktora ohlídat každého jednotlivce. V takovém případě může cvičení i ublížit, při častém ohýbání mohou u klienta s osteoporózou například popraskat obratle. Naopak individuální hodina, nejlépe s instruktorem, který je zároveň i fyzioterapeut, může té samé klientce velmi prospět.

Podle čeho by se měli lidi řídit, když si vybírají studio?

Především by se měli zajímat, jaké má instruktor vzdělání. A také bych odešla z místa, kde by mi otevřel cvičitel v teniskách a z nitra studia by se linula rytmická muzika. Pilates se totiž necvičí v botách a na rytmickou hudbu.

Autor: Jana Vaňátková